Logo UK

Časté dotazy k autorskému právu

 

Autorská práva

  1. Co je dílo?

    Dílo, u kterého vzniká autorské právo, musí mít tyto znaky:

    • je výsledkem tvůrčí činnosti autora (fyzická osoba),
    • je jedinečné (originální),
    • je objektivně vnímáno jako výsledek tvůrčí kategorie umění nebo vědy,
    • je vyjádřeno ve smyslově vnímatelné podobě a objektivně sdělitelné dalším osobám.
  2. Autorský zákon uvádí v § 2 odst. 6), že dílem není mj. „myšlenka, postup, metoda, statistický graf a podobný předmět “sám o sobě“. Co to znamená „sám o sobě“?

    Pokud např. graf není součástí autorského díla, není chráněn. Teprve vyjádřením vjakékoliv objektivně vnímatelné podobě (např. v odborném článku, školní práci atd.) se tyto metody, myšlenky, grafy stávají jeho součástí a jsou chráněny autorským právem. Jejich užití pro ilustrační nebo vědecké účely v souladu s ustanovením § 31 autorského zákona (citace) nevyžaduje souhlas autora, ale je třeba řádně citovat.

  3. Která díla jsou chráněna autorským zákonem?

    Díla literární, umělecká nebo vědecká:

    • slovesné dílo vyjádřené řečí nebo písmem (většina odborných publikací, včetně vysokoškolských prací)
    • hudební dílo
    • dramatické dílo
    • hudebně dramatické dílo
    • choreografické dílo
    • pantomimické dílo
    • fotografické dílo a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii
    • audiovizuální dílo jako je dílo kinematografické
    • výtvarné dílo jako je dílo malířské, grafické a sochařské
    • architektonické dílo včetně urbanistického
    • dílo užitého umění
    • kartografické dílo
    • počítačový program (viz § 2 odst. 2 a § 65 - § 66 Aut.Z.) - podmínkou je, že musí být vlastním autorovým duševním výtvorem
    • databáze (viz § 2 odst. 2 a § 88 - § 94 Aut.Z.) - podmínkou je, že způsob výběru nebo uspořádání obsahu databáze je autorovým vlastním duševním výtvorem
  4. Na co se autorský zákon nevztahuje?

    Jde o výjimky (ve veřejném zájmu) zochrany práva autorského:

    • úřední díla, obecní kroniky,
    • státní symboly a symboly územních samospráv
    • výtvory tradiční lidové kultury, pokud není jméno autora známo a pokud se nejedná o dílo anonymní nebo pseudonymní (autor si nepřeje zveřejnit své pravé jméno).
  5. Kdy vzniká autorské právo?

    Vzniká v okamžiku, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě (§ 9 Aut.Z.). Vztahuje se na dílo dokončené i jeho jednotlivé vývojové fáze a části (§ 2, odst. 3 Aut.Z.).

  6. Jak lze dokázat prvenství k autorskému dílu?

    Je třeba dokázat, kdy autor práci vyjádřil (vytvořil) v objektivně vnímatelné podobě (např. zapsal), a to i dřív, než bylo dílo zveřejněno. Prvenství je možné dokázat např. datem vzniku v počítačově zpracované formě, předvedení určitému okruhu osob apod. Záleží na konkrétním případu.

  7. Kčemu je uvedení copyrightu ©?

    Značka © nemá žádnou právní, ale pouze informativní hodnotu. Symbol copyrightu se jménem subjektu, který má oprávnění udělit svolení k užití díla, a s rokem zveřejnění díla poskytuje pouze informaci, na koho se lze obrátit se žádostí o udělení licence k užití díla.

  8. Je možno jako copyrightovou doložku uvádět příslušnou VŠ?

    Je to možné, pokud škola má autorská práva, např. u zaměstnaneckého díla. Copyrightová doložka ale není podmínkou vzniku autorských práv, je to jen obvyklý způsob, jak uvádět nositele autorských práv.

  9. Co má autor udělat, jestliže jeho autorská práva byla porušena?

    Připravit důkazy a obrátit se na toho, kdo má majetková práva kdílu (školu, zaměstnavatele – podle toho o jaké autorské dílo), aby zjednal nápravu, případně podal žalobu na porušení autorských práv. Není vyloučeno, aby se v určitých případech ochrany svého díla dovolával i autor sám. Je však nutno předem zvážit, čeho je třeba se domáhat (např. určení autorství, zákazu nežádoucího chování, náhrady škody apod.).

  10. Jaký typ sporu se může vést při porušení autorských práv?

    Obvykle civilní žaloba u soudu. Tam se může uplatnit i výše náhrady. Trestní oznámení se užívá ve výjimečných případech (např. hromadné porušení autorských práv) a pro účel potrestání.

  11. Co je zveřejnění díla?

    Je to první přednesení, provedení, předvedení, vystavení, vydání nebo jiný způsob zpřístupnění veřejnosti (není vymezeno určitému okruhu osob).

  12. Neporušuje se zveřejňováním vysokoškolských závěrečných prací autorský zákon?

    Ne, jde o omezení autorského zákona zákonem jiným, v tomto případě vysokoškolským zákonem (§ 47b VŠ.Z.). „Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby“. Jde o tzv. zákonnou výjimku.

  13. Jak ošetřit autorská práva univerzity k diplomovým a bakalářským pracím?

    Diplomové a bakalářské práce jsou školními díly. Povinnost jejich zveřejnění vyplývá z vysokoškolského zákona (novela z roku 2006), přičemž způsob zveřejnění stanoví univerzita. Škola má právo na uzavření licence o užití školního díla (se souhlasem autora). Časový limit k tomu není určen. Autor má právo poskytnout licenci někomu dalšímu, pokud to není v rozporu se zájmy školy, jinak se může škola domáhat náhrady škody. Viz dále oddíl Školní díla.

  14. Jaké jsou požadavky na autorské záležitosti v doktorské práci na ČVUT? Nemám na mysli grafickou úpravu (formátování, RefWorks, bibliografické standardy) ale právní náležitosti.

    Právní rámec pro doktorské práce je dán jednak autorským zákonem, jednak vysokoškolským zákonem (ty platí pro všechny vysoké školy stejně), dále Statutem ČVUT a Studijním a zkušebním řádem ČVUT. Dále čtěte odpovědi na otázky týkající se školních děl v tomto oddílu Školní práce.

    Pokud jde o zveřejňování doktorských prací, 5 pracovních dní před obhajobou se zpřístupňují na katedrách (ústavech), kde bude probíhat obhajoba, a po obhajobě v Ústřední knihovně (nebo její pobočce na fakultě). Institucionální digitální repozitář pro zveřejnění těchto prací na ČVUT je připraven, ale není naplněn. Zveřejňovat se budou elektronické verze tezí disertačních prací.

  15. Ošetření autorského práva pro přístup k plným textům skript od vlastního vydavatele určité univerzity v elektronické podobě.

    Při vydání elektronických skript uzavírá vydavatel s autorem smlouvu, ve které se stanoví podmínky (stejně jako v případě tištěné formy). Pro užívání takových textů platí stejné zásady jako pro užívání tištěných materiálů. Pokud se budou využívat pro osobní potřebu, pro studium, pro výuku, pak jde o tzv. zákonnou licenci a použitý zdroj se musí se citovat – viz níže oddíl Užití díla.

  16. Jak je to s ochranou přednáškových prezentací (slidů) podle autorského zákona?

    Setkal jsem se s názorem, že autorský zákon se na slidy nevztahuje. Jaký je pak rozdíl mezi slidy a knihou? Když napíšu knihu a tu budu promítat na přednáškách, znamená to, že kniha již nebude chráněna podle autorského zákona? Předpokládám, že ne. Kde je tedy hranice mezi slidy a knihou? Kolega vydal skriptum, které obsahuje pouze slidy. Vztahuje se na něj autorský zákon nebo ne? Setkal jsem se s názorem, že na slidy se autorský zákon nevztahuje, protože jde o dílo, ze kterého lze snadno (např. změnou barev) udělat dílo velmi odlišné. Tento názor ovšem chybně vychází z toho, že předmětem ochrany má být vizuální podoba slidů. Jenže pokud má smysl něco na slidech chránit, pak jsou to texty a uspořádání.

    Pokud slidy splňují znaky autorského díla (je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, a to i elektronické, je výsledkem tvůrčí činnosti autora), pak jsou chráněny autorským zákonem, autor rozhoduje o jejich zveřejnění, může poskytnout licenci k jejich užití a v případě volného užití musí být citován. Jestliže jde o zaměstnanecké dílo (vytvořené ke splnění povinností vyplývajících zpracovněprávního vztahu), pak osobnostní práva autora zůstávají (byť vomezené míře), ale majetková práva vykonává zaměstnavatel.

  17. Kdo má autorská práva při tvorbě materiálů placených např. z OP VK či podobných EU grantů?

    Autorská práva osobnostní se nemění, majetková práva závisí na tom, za jakých podmínek byl přidělen grant a jestli byly uzavřeny nějaké licenční smlouvy o užití díla, případně na uzavřených dohodách o provedení práce (pak je majitelem autorských práv objednatel).

  18. Použití autorského práva při zpřístupnění elektronických článků ze sborníku.

    Jestliže jde o zpřístupnění článků v elektronickém sborníku, pak záleží na smlouvě autora s vydavatelem.

  19. Jaká jsou autorská práva k počítačovým programům?

    Počítačový program je chráněn jako dílo literární. Principy jednotlivých prvků nejsou chráněny (§ 65 Aut.Z.). Práva autora k počítačovému programu jsou do jisté míry více omezena – do jejich rozmnoženin lze zasahovat (upravovat, překládat atd.) za jistých podmínek - viz § 66 Aut.Z. Počítačové programy vytvořené v rámci pracovních povinností nebo na objednávku jsou vždy považovány za zaměstnanecká díla (objednavatel se také považuje za zaměstnavatele). Na počítačové programy se nevztahuje zákonná licence volného užití (§ 30 Aut. Z.)!

  20. Jaká jsou autorská práva k databázím?

    Databáze jsou soubory nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a přístupných elektronicky nebo jinými prostředky (§§ 88 – 94 Aut.Z.). Zpřístupněné databáze lze používat pro osobní potřebu a pro účely vědecké nebo vyučovací. Vždy je třeba uvést pramen, a to jak díla jednotlivého, tak celé databáze.

  21. Jaká jsou autorská práva k architektonickým dílům?

    Projekty a modely staveb jsou chráněny jako autorská díla. U dokončených staveb, které jsou vyjádřením architektonického díla (významného), lze provádět změny (v nezbytně nutné míře a při zachování hodnoty architektonického díla) s podmínkou, že je předem informován autor, který má právo požadovat dokumentaci stavby (§ 38d Aut.Z.). Pokud jde o dílo na objednávku, majetková práva má zadavatel.

  22. Jaká jsou autorská práva k webovým stránkám?

    Je třeba rozlišovat autorská práva k designu a obsahu. Obsah může být souhrnem více autorských děl různých autorů (obrázky, texty atd.). U webových stránek vytvořených na objednávku nebo v rámci pracovních povinností (zaměstnanecké dílo) vykonává majetková práva objednavatel (zaměstnavatel).

  23. Jak zákon pohlíží na know-how (majetek či výkon)? Jakým způsobem ocenit porušení utajení know-how? Jakým způsobem ručí jednatel v s.r.o? Lze v tomto smyslu považovat za ručitele?

    Autorský zákon se týká jen autorských děl. Právní ochrana know-how je zajišťována na bázi předpisů o nekalé soutěži a ochraně obchodního tajemství. K utajení know-how se stanovují interní pokyny firmy a mohou se použít technické zábrany. K využití know-how je třeba uzavřít smlouvu. Jednatel s.r.o. ručí za závazky s.r.o. jen do výše nesplaceného vkladu.

  24. Je možné, aby klient nesouhlasil s uveřejněním vizualizací studie svého domu, pokud by to neměl předem zakotvené ve smlouvě?

    Vizualizace studie domu je autorským dílem vytvořeným na zakázku. Majetková práva resp. právo rozhodovat o vizualizaci má pravidelně zadavatel zakázky, tedy klient, a o způsobu zveřejnění rozhoduje on. Smlouva může zakotvit jiný režim.

  25. Dá se považovat půjčování elektronických knih na čtečkách za výpůjčky knihovny? Pokud by knihovna chtěla absenčně, mimo knihovnu, takto půjčovat elektronické knihy, jaké podmínky by musela splnit?

    Knihovní licence (§ 31, odst. d) autorského zákona) umožňuje půjčovat autorská díla i digitálně, ovšem v rámci budovy knihovny.

    Při rozhodování o distančním půjčování zákonné elektronické rozmnoženiny (např. řádně licencované e-knihy) mimo knihovnu by se měl uplatnit třístupňový test: jestli to není v rozporu sběžným užitím díla, jestli nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Půjčování na elektronických čtečkách není vrámci knihovní licence dle § 37 autorského zákona striktně vzato vyloučeno, ale jejich masové použití by mohlo být napadnutelné.

  26. Co to je Creative Commons Licence?

    Creative Commons Licence (CCL) je veřejná licence, kterou dává majitel majetkových autorských práv svolení užít dílo na základě jím stanovených podmínek, které mohou být oproti autorskému zákonu volnější. Je ale vždy nutno uvést autora a citovat. Více najdete na: creativecommons.cz. U zaměstnaneckých děl se CCL uděluje pouze se souhlasem zaměstnavatele (majitele majetkových autorských práv). U školních děl autor nemusí mít souhlas školy, pokud se svých majetkových práv nevzdal - neuzavřel licenční smlouvu (např. svydavatelem, školou atd.), která by to stanovila jinak.