Logo UK

Časté dotazy k patentům

 

Evropské a mezinárodní patenty

  1. Jak se podávají přihlášky na evropské a mezinárodní patenty?

    EPC - European Patent Convention je mezinárodní smlouva, která umožňuje jednou přihláškou přihlásit řešení k patentování ve více státech, které jsou členy Evropské patentové organizace. Podává se národnímu úřadu, nebo rovnou do evropského patentového úřadu EPO (European Patent Office). Musí být v oficiálním jazyce EPO (angličtina, němčina, francouzština), ale je možné podat ji i např. v češtině s podmínkou, že do 2 měsíců bude dodán překlad do oficiálního jazyka. Výsledkem je udělený Evropský patent, označován jako K seminářům „Co chcete vědět o patentech“. Ústřední knihovna ČVUT, 2010 a 2011. 7 „svazek národních patentů“, který neplatí automaticky ve všech členských státech EPO, ale v každé zemi, kde má vstoupit v platnost, je potřeba provést tzv.validaci (překlad, poplatky).
    PCT – Patent Cooperation Treaty je mezinárodní smlouva, která zjednodušuje proces přihlašování technických řešení k patentové ochraně ve více státech. Proces uplatnění PCT přihlášky začíná zpravidla národní přihláškou (není to podmínkou), pak se podává PCT mezinárodní přihláška (příp. s uplatněním priority) a v mezinárodní fázi řízení se zkoumá patentovatelnost, tedy provádí se mezinárodní rešerše a případně i mezinárodní předběžný průzkum. Rozhodnutí o udělení patentu je na každém zvoleném státě, ve kterém vstoupí přihlašovatel do národní fáze řízení. Na základě řízení podle EPC je možné získat patent v členských státech EPO.
    Řízení podle PCT je řízením o mezinárodní patentové přihlášce, výsledkem není „mezinárodní“ patent ale přihláška s vypracovanou rešerší, splňující formální požadavky, příp. upravená na základě výsledků průzkumu, se kterou vstupuje přihlašovatel do národní fáze řízení u členských států (v současnosti 151).

  2. Dá se přihlásit celosvětový patent?

    Ne, patenty platí vždy s určitým omezením – teritoriálním a časovým. Neexistuje „celosvětový patent“. Vždy je nutné žádat o ochranu technického řešení jen v určitém státu, případně ve více státech současně na základě regionálních smluv, např. prostřednictvím EPC přihlášky. Připravuje se tzv. unijní patent pro všechny státy EU, ale zatím není ustanoven.

  3. Jaká jsou specifika patentů v USA a jaká je provázanost jejich elektronických databází s Evropskými?

    Rozdíl patentů USA a našich: Přihlašovatel v USA – kdo první vymyslel; u nás (v evropských státech) – kdo první podal přihlášku. V některých případech je i odlišná formulace patentových nároků. Elektronické databáze jsou dostupné, záleží na patentoprávních předpisech dané země (či rešeršérovi), zda se jich využije. Evropské stejně jako US patentové přihlášky patří do PCT rešeršního minima (povinné rešeršní dokumentace). V databázi Esp@cenet jsou i patentové spisy USA.

  4. Jde o produkt z Ruska, který má ruský patent. Ale v Británii mají stejný výrobek s evropským patentem přihlášen mnohem později. Nevím, jestli to mají přeložené do češtiny, a já jsem četla, že pokud to oni nemají, tak evropský patent neplatí v ČR? Mě by zajímalo, jestli můžu normálně používat ten ruský výrobek na území ČR?

    Co se týká platnosti evropského patentu na našem území a jeho překladu do češtiny, jde o tzv.validaci evropského patentu - předložení překladu do češtiny a platba udržovacích poplatků. Informace o platných patentech (včetně úplného znění) na území ČR je v ÚPV on-line databázi patentů a užitných vzorů.Teritoriální působnost a patentové nároky konkrétního patentu se dají zjistit např. v databázi Esp@cenet. Co se týká používání výrobku na území ČR, tak jedná-li se o užívání pro „osobní“ potřebu, tak to samozřejmě lze. Pokud ale máte na mysli komerční využívání výrobku, např. výroba nebo dovoz a prodej, je třeba zjistit, jestli daný výrobek je chráněn patentem i na našem území.