Logo UK

Upravené studijní materiály a návody, které vychází z dokumentu Jak psát závěrečnou práci. Texty byly zpracovány do formy, která by měla vyhovovat potřebám studentů s dyslexií.

Jednotlivé materiály seznamují s formálními náležitostmi závěrečných prací, obsahují doporučení, jak se připravit a postupovat, jak psát, citovat. Jedná se o doporučení shromážděná z praxí různých vysokých škol. Je proto vždy důležité brát v úvahu instrukce vlastních fakult či kateder a ústavů a ptát se po nich.

Témata:

  • Předpisy, pokyny a pomůcky k psaní závěrečných prací na ČVUT
  • Technologické pomůcky
  • Výběr tématu závěrečné práce
  • Rešerše
  • Jak psát závěrečnou práci
  • Citování
  • Nástroje pro tvorbu citací

 

Přístup k materiálům:

K materiálům se dostanou studenti z ČVUT po přihlášení svým uživatelským jménem a heslem do systému Moodle (https://moodle-ostatni.cvut.cz/course/view.php?id=199).

 

Konzultace:

Ústřední knihovna ČVUT

ELSA

 

Workshopy:

Během akademického roku bude ve spolupráci s ELSA uspořádáno několik setkání speciálně pro studenty s SPU.

„Chtěl bych vám alespoň touto cestou poděkovat za vytvoření tohoto kurzu, který mi velmi pomohl při hledání dalších informačních zdrojů v mé vědecké práci. Protože vědecké práci se mohu věnovat jen ve svém volnu, kurz mi ušetřil spoustu času, který bych strávil samostatným pátráním po informačních zdrojích. Jsem rád, že ÚK ČVUT není jen pasivní organizace, ale že takhle aktivně přispíváte ke vzdělanosti našich studentů.“ S.M., student FD

Je obdobou klasických kurzů pro doktorandy pořádaných na fakultách ČVUT s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum od roku 2010.

   Nemůžete se klasického kurzu zúčastnit z časových či jiných důvodů? Můžete se přihlásit do e-learningového kurzu. Jednotlivé moduly plníte v době, která vám vyhovuje. Kurz se otevírá v zimním i letním semestru a je ukončen osvědčením o absolvování a certifikátem ve formě digitálního odznaku.

Základní informace:

  • URČEN PRO: studenty 1. ročníků doktorandského studia, ale i pro vyšší ročníky.
  • ROZSAH: 10 týdnů, každý týden je věnován jednomu tématu,
  • ZAKONČENÍ: každé téma se uzavírá testem a odevzdáním úkolu. Osvědčení o absolvování kurzu získávají studenti po splnění podmínek: hodnocení min. 75 bodů za každý úkol a splnění všech opakovacích testů.

 

 

 

Knihovna sice nemá své výdejní okénko. Neznamená to ale, že byste se s námi nemohli spojit. Vytváříme proto virtuální výdejní okénko, které otevřeme každý den, abychom se s vámi alespoň touto cestou mohli spojit.

 

Pojďte se podívat do Ústřední knihovny ČVUT, aniž byste museli kamkoliv cestovat.

Ukážeme vám, jak se dostanete do knihovny, kde ve 2.NP se můžete registrovat a vyzvedávat si rezervace, jak vypadá naše studovna v 5. NP a jak si zde můžete sami půjčit knihu přes Selfcheck.

prohlidka

 

Patenty, patentové řízení a úloha Úřadu průmyslového vlastnictví

Jak se registrují nové patenty, co je k tomu potřeba a jak se posuzuje, jestli už nějaký výrobek někdo patentoval přede mnou či ne. Myslím tím posouzení třeba tvaru nebo materiálu, principu funkce atd.

Na tyto otázky bylo odpovězeno v přednáškách a rovněž v následujících odpovědích.

  1. Co vše lze/nelze patentovat?

    Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí.

    Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie a matematické metody, programy pro počítače (chrání je autorský zákon), nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat (toto neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané). Za vynálezy se nepovažují zejména (§ 3, odst. 2 Patentového zákona): estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, podávání informací. Léčebné, chirurgické postupy a diagnostické metody se nepovažují za průmyslově využitelné, tedy jsou nepatentovatelné (§ 3, odst. 4 Patentového zákona). Výluky z patentovatelnosti (§ 4 Patentového zákona): vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

    Podrobnosti viz Patentový zákon“ (č.527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění) a webové stránky upv.cz 

     

  2. Jaké jsou podmínky pro přihlášení technického řešení k patentování?

    Kromě výše uvedených informací o tom, co lze a nelze patentovat, jsou 3 hlavní podmínky:

    • novost – nové technické řešení nesmí být součástí stavu techniky, nesmí být zveřejněno (publikováno, předvedeno atd.) před datem patentové přihlášky
    • výsledek vynálezeckého řešení – není to běžné technické řešení
    • průmyslová využitelnost – nejde jen o nápad, ale o jeho reálné využití (výroba, uplatnění technologie atd.)

    Podmínkou je podání přihlášky vynálezu (či užitného vzoru) u ÚPV (obsahuje formulář a popis vynálezu) a platba správního poplatku za podání.

  3. Zavedla jsem pojem "dekontaminace stresu" pro jisté metody krizové intervence. Je možné patentovat pojem? Je možné patentovat metodu?

    Pojem nelze patentovat, protože nejde o technické řešení ani nlňuje podmínku průmyslové využitelnosti. Metodu lze patentovat jen v případě, že jde o způsoby výroby, technické postupy, pracovní postupy při výrobě a zpracování atd. Předmět ochrany musí zahrnovat funkční nebo technické znaky.

  4. Jak se dá chránit software?

    Software se v ČR i v Evropě chrání autorským právem, v USA i patentem. Vynález, který je na počítačích realizován pomocí softwaru (například zdokonalený systém zpracování dat), je však v Evropě patentovatelný (citováno z webu ÚPV).

  5. Můžu se spolehnout, že rešeršní průzkum, který potvrdí, že moje řešení je nové, je stoprocentní?

    Rešerše nikdy nemůže zahrnout všechna zveřejněná technická řešení kdekoliv na celém světě a v kterémkoliv jazyce.

  6. U výsledků v rámci grantových projektů se musí vypracovávat dílčí zprávy z řešení, v nichž může být popsáno řešení, které bych po uzavření projektu chtěl patentovat. Jak lze postupovat?

    Záleží na formě zveřejnění těchto zpráv. Řešení nesmí být zveřejněno široké veřejnosti (neomezenému počtu osob). Pokud jde o zveřejnění jen v rámci školy, nepovažuje se to za zveřejnění, které by bránilo podat patentovou přihlášku. Zveřejnění z hlediska patentoprávního znamená umožnění přístupu veřejnosti (tedy neomezenému počtu osob) písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.

  7. Jaký je postup při patentování?

    Po podání patentové přihlášky následuje předběžný průzkum, kdy je třeba zjistit, jestli přihláška vynálezu splňuje formální požadavky a dále vyloučit z dalšího řízení ty přihlášky vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. Pokud přihláška splňuje uvedené požadavky, je zveřejněna ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (do 18 měsíců od podání přihlášky). Přihlašovatel musí do 3 let od podání podat žádost o úplný průzkum a zaplatit příslušný poplatek, jinak se řízení zastavuje. V průběhu úplného průzkumu se provádí rešerše na stav techniky a posuzuje se zda předmět vynálezu splňuje podmínky patentovatelnosti.O výsledku je přihlašovatel informován. Na základě úplného průzkumu je po skončení řízení patent udělen nebo zamítnut (pokud nesplňuje kriteria). Pokud přihlašovatel v průběhu řízení o přihlášce vynálezu na zprávu Úřadu nereaguje nebo nedodrží lhůty, může být řízení zastaveno. (když nesplňuje kriteria) nebo může být zrušeno řízení o přihlášce (při nedodržení lhůt). Po udělení a zveřejnění patentu může kdokoliv navrhnout zrušení patentu, pokud by se našly důvody, proč patent neměl být udělen, případně může majitel patentu nebo kdokoliv, kdo prokáže právní zájem požádat, o určení, zda nějaký předmět spadá do rozsahu chráněného patentem. Toto je jen stručná informace, standardní úprava patentové přednášky je popsána v Instrukci předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví. Při vzniku patentovatelného řešení na ČVUT se postupuje podle směrnice prorektora 2/2014.

  8. Kdo může podávat patentovou přihlášku?

    Fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v ČR. Pokud tuto podmínku nesplňuje, musí být zastoupena patentovým zástupcem nebo advokátem.

  9. Co zajišťuje podaná patentová přihláška?

    Podáním přihlášky získává přihlašovatel právo přednosti – prioritu před ostatními, kteří by si chtěli chránit stejné řešení. Nelze chránit nápad, ale jen realizaci nápadu – technické řešení. To nesmí být předtím zveřejněno: publikováno, sděleno na konferenci nebo vystaveno.

  10. Když podám patentovou přihlášku, kdy můžu publikovat řešení, na které žádám patentovou ochranu?

    Hned po podání přihlášky, ale není to strategické. Je lepší počkat až na zveřejnění přihlášky ze zákona (po 18 měsících). Je možné požádat o dřívější zveřejnění přihlášky. Pro období od zveřejnění do udělení ochrany platí tzv. prozatímní ochrana.

  11. Co jsou patentové nároky?

    Část patentové přihlášky. Specifikace těch částí řešení, které chce přihlašovatel chránit, tedy vlastní podstata vynálezu. Patentové nároky tedy vymezují rozsah patentové ochrany, uvádějí se už v přihlášce a jsou také samostatnou kapitolou patentového spisu.

  12. Jak mají být zpracovány výkresy k patentové přihlášce?

    Podle předmětu vynálezu, v některých případech stačí schéma, nemusí se uvádět kóty, údaje o rozměrech, pokud takové údaje nepředstavují přímo znaky vynálezu.

  13. Je potřeba předložit prototyp předmětu patentové ochrany při přihlašování patentu?

    Běžně to Úřad nevyžaduje, avšak tato možnost existuje (v případě pochybností o uskutečnitelnosti).

  14. Jak je to s doložením předmětu vynálezu u patentování postupů?

    V případě postupů je třeba v popisu uvést příklady provedení a výsledky postupů doložit nejlépe nějakými naměřenými hodnotami

  15. Co je země priority, která se uvádí v záznamech o průmyslových vzorech a ochranných známkách?

    To je země, kde byla přihláška podána.

  16. Jak jsou chráněna loga, názvy firem - pokud chci nad logo uvést copyright, musím ho někde registrovat?

    Logo nebo název firmy můžete chránit ochrannou známkou. Ty se zakládají na principu registrace. Informace o postupu při registraci ochranné známky najdete na webu Úřadu průmyslového vlastnictví. Značku © lze použít bez registrace, jde jen o označení autorského práva. Autorskoprávní ochrana je neformální. Ke vzniku autorského práva není třeba registrace, neboť autorské právo vzniká již okamžikem vytvoření díla na rozdíl od práv průmyslových (práva k vynálezům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům apod.), kde je naopak registrace podmínkou vzniku ochrany

  17. Jaký je rozdíl mezi patentem a užitným vzorem

    Rozdíly jsou v rozsahu oblastí ochrany, v podmínkách udělení/zápisu, v délce řízení, v maximální možné délce platnosti a ve výši poplatků. Další najdete v prezentaci Průmyslově-právní ochrana technických řešení“, str. 7 - 10. Je možný i souběh obou typů ochrany technického řešení (patent i užitný vzor) ), tedy podání zároveň obou přihlášek. Je také možné přihlásit řešení k patentování a pak „odbočit“ na užitný vzor.

  18. Co je užitný vzor? Lze dodatečně patentovat již registrovaný užitný vzor?

    Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro svůj vynález jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Je označován jako tzv. „malý patent“. Může chránit: výrobek, zařízení, ale ne technologické postupy nebo způsoby výroby. Přiděluje se na základě registračního principu (nezkoumá se novost, překročení rámce pouhé odborné dovednosti a průmyslová využitelnost). Doba platnosti je 4 roky, lze 2 x prodloužit o 3 roky. Doba řízení je několik měsíců (obvykle 3 – 4), doba ochrany max.10 let od data podání přihlášky. Poplatky jsou nižší než u patentů. Podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. Užitný vzor se jako průmyslově právní ochrana neuplatňuje ve všech státech. Podat si dodatečně patentovou přihlášku na již registrovaný užitný vzor v ČR nelze. Registrovaný, tedy zveřejněný užitný vzor by byl námitkou proti novosti řešení v patentové přihlášce. Nicméně, teoreticky by bylo možné podat si na základě užitného vzoru (do 12 měsíců od jeho podání) Evropskou patentovou přihlášku s prioritou z užitného vzoru, a po udělení Evropského patentu tento validovat i pro ČR. Podrobnosti jsou v Zákoně č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech.

  19. Jaké jsou poplatky za patenty a užitné vzory

    Výši poplatků naleznete na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví - Patenty, užitné vzory 

  20. Co když nezaplatím včas poplatky za udržení patentu nebo užitného vzoru?

    Platí tzv. poshovovací lhůta 6 měsíců, do které je nutné poplatky zaplatit, ale s příplatkem 100%. Pokud přesáhnete i tuto lhůtu, patent/užitný vzor zaniká.

  21. Kdo řeší porušení ochrany patentu? Má v tom nějakou úlohu Úřad patentového vlastnictví? Pokud dojde k porušení ochrany průmyslového vlastnictví, podává se žaloba k soudu nebo se postupuje prostřednictvím ÚPV?

    Porušení práv duševního vlastnictví řeší některé veřejnoprávní instituce, např. Česká obchodní inspekce, živnostenské úřady, Celní správa, Policie ČR, nebo soudy. Podrobnosti poskytuje ÚPV na webových stránkách v nejčastějších dotazech . Úřadem vydávaná rozhodnutí ve věcech určení, tedy zda daný předmět ne/spadá do rozsahu ochrany patentu či užitného vzoru, byla dříve pro soudy závazná; v současné době to již neplatí. Pokud se podává žaloba k soudu, ÚPV může mít v soudním řízení roli svědka (pokud se ovšem nejedná o přezkum pravomocných správních rozhodnutí Úřadu, kde je zúčastněnou stranou). Podrobnosti viz: Zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví. § 4 Opatření k nápravě.

  22. Kde se dají vyhledávat patenty?

    Tištěné patentové spisy, české i zahraniční, poskytuje studovna ÚPV jako prezenční výpůjčky. Elektronické databáze Úřadu průmyslového vlastnictví i zahraniční a mezinárodní databáze jsou přístupné z hlavní webové stránky ÚPV - Online databáze. Česká databáze patentů a užitných vzorů obsahuje patenty od č. 1 (od roku 1910), patentové přihlášky od roku 1991 a evropské patenty platné na území ČR. Jsou připojeny i naskenované titulní stránky patentových spisů a celé patentové spisy. Zahraniční databáze najdete na stránkách jednotlivých národních úřadů, ale můžete využít i evropskou databázi Esp@cenet  nebo databázi WIPO - PatentScope, která obsahuje mezinárodní patentové přihlášky PCT a patenty z některých národních patentových sbírek. Na stránkách ÚPV najdete Seznam zahraničních patentových databází a odkazy na stránky zahraničních patentových úřadů.

  23. Kde se dají sehnat starší patenty zejména německé a japonské (starší cca roky 1940- 1960).

    Staré německé patenty najdete v tištěné formě ve studovně českého Úřadu průmyslového vlastnictví. Japonské patenty je třeba hledat na stránkách japonského úřadu . Možno i přes Esp@cenet.


 

Evropské a mezinárodní patenty

  1. Jak se podávají přihlášky na evropské a mezinárodní patenty?

    EPC - European Patent Convention je mezinárodní smlouva, která umožňuje jednou přihláškou přihlásit řešení k patentování ve více státech, které jsou členy Evropské patentové organizace. Podává se národnímu úřadu, nebo rovnou do evropského patentového úřadu EPO (European Patent Office). Musí být v oficiálním jazyce EPO (angličtina, němčina, francouzština), ale je možné podat ji i např. v češtině s podmínkou, že do 2 měsíců bude dodán překlad do oficiálního jazyka. Výsledkem je udělený Evropský patent, označován jako K seminářům „Co chcete vědět o patentech“. Ústřední knihovna ČVUT, 2010 a 2011. 7 „svazek národních patentů“, který neplatí automaticky ve všech členských státech EPO, ale v každé zemi, kde má vstoupit v platnost, je potřeba provést tzv.validaci (překlad, poplatky).
    PCT – Patent Cooperation Treaty je mezinárodní smlouva, která zjednodušuje proces přihlašování technických řešení k patentové ochraně ve více státech. Proces uplatnění PCT přihlášky začíná zpravidla národní přihláškou (není to podmínkou), pak se podává PCT mezinárodní přihláška (příp. s uplatněním priority) a v mezinárodní fázi řízení se zkoumá patentovatelnost, tedy provádí se mezinárodní rešerše a případně i mezinárodní předběžný průzkum. Rozhodnutí o udělení patentu je na každém zvoleném státě, ve kterém vstoupí přihlašovatel do národní fáze řízení. Na základě řízení podle EPC je možné získat patent v členských státech EPO.
    Řízení podle PCT je řízením o mezinárodní patentové přihlášce, výsledkem není „mezinárodní“ patent ale přihláška s vypracovanou rešerší, splňující formální požadavky, příp. upravená na základě výsledků průzkumu, se kterou vstupuje přihlašovatel do národní fáze řízení u členských států (v současnosti 151).

  2. Dá se přihlásit celosvětový patent?

    Ne, patenty platí vždy s určitým omezením – teritoriálním a časovým. Neexistuje „celosvětový patent“. Vždy je nutné žádat o ochranu technického řešení jen v určitém státu, případně ve více státech současně na základě regionálních smluv, např. prostřednictvím EPC přihlášky. Připravuje se tzv. unijní patent pro všechny státy EU, ale zatím není ustanoven.

  3. Jaká jsou specifika patentů v USA a jaká je provázanost jejich elektronických databází s Evropskými?

    Rozdíl patentů USA a našich: Přihlašovatel v USA – kdo první vymyslel; u nás (v evropských státech) – kdo první podal přihlášku. V některých případech je i odlišná formulace patentových nároků. Elektronické databáze jsou dostupné, záleží na patentoprávních předpisech dané země (či rešeršérovi), zda se jich využije. Evropské stejně jako US patentové přihlášky patří do PCT rešeršního minima (povinné rešeršní dokumentace). V databázi Esp@cenet jsou i patentové spisy USA.

  4. Jde o produkt z Ruska, který má ruský patent. Ale v Británii mají stejný výrobek s evropským patentem přihlášen mnohem později. Nevím, jestli to mají přeložené do češtiny, a já jsem četla, že pokud to oni nemají, tak evropský patent neplatí v ČR? Mě by zajímalo, jestli můžu normálně používat ten ruský výrobek na území ČR?

    Co se týká platnosti evropského patentu na našem území a jeho překladu do češtiny, jde o tzv.validaci evropského patentu - předložení překladu do češtiny a platba udržovacích poplatků. Informace o platných patentech (včetně úplného znění) na území ČR je v ÚPV on-line databázi patentů a užitných vzorů.Teritoriální působnost a patentové nároky konkrétního patentu se dají zjistit např. v databázi Esp@cenet. Co se týká používání výrobku na území ČR, tak jedná-li se o užívání pro „osobní“ potřebu, tak to samozřejmě lze. Pokud ale máte na mysli komerční využívání výrobku, např. výroba nebo dovoz a prodej, je třeba zjistit, jestli daný výrobek je chráněn patentem i na našem území.


Patentové středisko ČVUT a jeho služby

Patentové středisko ČVUT

  1. Jak postupovat, když v rámci svých pracovních povinností dojdu k technickému řešení, které by se dalo patentovat?

    Každý takový výsledek výzkumu a vývoje vytvořený v pracovněprávním poměru je třeba oznámit zaměstnavateli podle zákona č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích (§ 9 Podnikový vznález) a předat zaměstnavateli podklady k posouzení. Popisuje to směrnice prorektora č. 2/2014 Postup při správě a využití duševního vlastnictví na ČVUT. Pokud jste přišli na nové řešení, obraťte se na Patentové středisko, které pracuje v rámci Odboru pro transfer technologií na ČVUT. Je důležité nezveřejňovat nové řešení před podáním patentové přihlášky (zveřejněním se rozumí článek, příspěvek na konferenci, vystavení na výstavě, obhajoba závěrečné práce). Proces oznámení o výsledku výzkumu a vývoje je popsán na webu Odboru pro transfer technologií. Dodržením všech kroků v tomto procesu se předchází komplikacím v případě, že dojde ke komercionalizaci výsledků výzkumu. Do tří měsíců ode dne doručení tohoto oznámení rozhodne zaměstnavatel (ČVUT) o uplatnění či neuplatnění majetkových práv a o svém rozhodnutí vyrozumí zaměstnance. V případě uplatnění majetkových práv (přijetí výsledku do správy) náleží všechna majetková práva zaměstnavateli (ČVUT), v případě nepřijetí náleží práva zaměstnanci. Po oznámení obvykle následuje ochrana duševního vlastnictví (pokud je účelná) a komercializace. Konkrétní technická řešení přiděluje vedoucí patentového střediska specializovaným patentovým zástupcům.

  2. Jak je to s duševním vlastnictvím ve vztahu student x škola, či student x škola x externí subjekt?

    Student, který nepracuje na univerzitě v rámci dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, případně částečného pracovního úvazku, není zaměstnancem. V ČR výslovná právní úprava není, a proto je potřeba, aby byly vztahy mezi studenty a vysokou školou včas vyváženě ošetřeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o tvůrčí dílo, je nutno vymezit, kdy bude, či nebude toto řešení patřit vysoké škole. Nejvhodnějším způsobem je uzavření dohody již před zahájením vědecké nebo výzkumné práce. To může být provedeno jak přijetím studenta do pracovního poměru, tak i formou dohody o provedení práce či dohody o provedení činnosti. Pokud tomu tak není, jedná se o převodu práv k řešení nebo je původcovství, resp. autorství součástí licenční smlouvy. Potom se na studenty již vztahuje právní úprava podnikových vynálezů (viz 1. otázka). U společného výsledku tvůrčí činnosti je třeba ošetřit vztahy mezi původcem vynálezu, jeho školitelem a zaměstnavatelem, ať už je jím vysoká škola či subjekt z aplikační sféry. Zaměstnaný student se řídí právní úpravou podnikového vynálezu podle ust. §9 zák. č. 527/1990 Sb., a má tedy povinnost neprodleně písemně vyrozumět zaměstnavatele o vytvoření vynálezu a předat mu podklady potřebné k jeho posouzení (viz 1. otázka). Pokud je student zaměstnancem vysoké školy a také firmy, pak je nutno tento vztah obou zaměstnavatelů řešit pouze smluvně. Pokud objevil student nové řešení při plnění svých studijních povinností, např. při psaní diplomové nebo disertační práce, postupuje stejně, jako by byl v zaměstnaneckém, nebo obdobném poměru. Patentovou přihlášku je třeba podat s ohledem na to, že se práce 5 dní před obhajobou zveřejňuje k nahlédnutí komukoliv (např. v knihovně, nebo na katedře).

  3. Když student vytvoří patentovatelné technické řešení při práci, kterou mu zadala firma, musí postupovat podle směrnice prorektora pro vědu a výzkum?

    Pokud jde o patentovatelné řešení při práci na zakázku externí firmy, záleží jen na smlouvě s touto firmou. Student v tomto případě nemusí postupovat podle směrnice prorektora č. 2/2014, pokud celou práci dělal mimo školu a nevyužíval k tomu zdroje ČVUT. Pokud byla práce součástí činnosti na škole a student při ní využíval zdroje ČVUT, musí se firma dohodnout s ČVUT a zpracovat smlouvu.

  4. Pokud nebude mít ČVUT zájem moje řešení patentovat, můžu podat přihlášku sám?

    Ano, pokud ČVUT jako zaměstnavatel neprojeví zájem do 3 měsíců od oznámení řešení (viz 1. otázka) a poskytnutí podkladů k řešení, přechází právo na patent na původce. Ten pak nese náklady na ochranu řešení sám.

  5. Jak se dělí poplatky za prodanou licenci patentu mezi autora a ČVUT?

    Původce (autor vynalezeného řešení) má vůči ČVUT právo na přiměřenou odměnu. Záleží na technickém a hospodářském významu a přínosu.Po dohodě o spolupráci na komercionalizaci výsledku VaV je sepsána vnitro-organizační dohoda a je zahájen projekt komercionalizace. Ve vnitro-organizační dohodě jsou specifikovány role jednotlivých účastníků projektu (původce, katedra, fakulta, odbor pro transfer technologií), časový harmonogram, náklady projektu a dělení budoucích čistých výnosů, resp. zisku mezi jednotlivé strany dohody. Výsledkem komercionalizace může být také vznik nové společnosti v podobě start-upu (tj. společnosti založené původci, kterým se licencuje předmětné řešení) nebo spin-offu (tj. společnosti,ve které má ČVUT obchodní podíl ve formě vkladu předmětného řešení neboli duševního vlastnictví).

  6. Jakým způsobem spolufinancuje/podporuje ČVUT získávání patentů?

    ČVUT vytváří tzv. Licenční fond, o jehož využití rozhoduje Licenční rada ČVUT

  7. Podílí se ČVUT na spolufinancování evropských patentů?

    K podpoře  zahraniční ochrany výsledků výzkumu a vývoje, které mají prokázaný aplikační potenciál, je určen Licenční fond ČVUT.  

 


 

Význam patentů v hodnocení vědy

  1. Jak se vyplňuje správně záznam o patentu do komponenty VVVS?

    V komponentě VVVS se při pořízení nového záznamu publikace zvolí typ „Patent, užitný a průmyslový vzor (druh P a F)“, ve formuláři je u jednotlivých polí nápověda (ikona žlutého otazníku). Nápověda Vám pomůže zejména u čísel a dat přihlášek či udělení patentu (RIV má jinou terminologii než patentový úřad, takže je těžké se v tom orientovat). Na stránkách Výzkumu a vývoje byl zveřejněn nový „Popis údajů dodávaných do IS VaVaI – RIV v roce 2011 “. V této nové verzi je kromě popisu jednotlivých údajů upřesněno vykazování patentů do RIV, včetně příkladů vyplnění čísla patentu a data udělení.

    • Číslo patentu nebo vzoru – u údajů pro RIV se vždy jedná o číslo platného dokumentu (číslo uděleného patentu, tj. patentového spisu, číslo osvědčení zapsaného vzoru), ne o číslo přihlášky
      • Do komponenty VVVS lze zadat i patentovou přihlášku (typ PAP), přihlášku užitného vzoru (UZP) a přihlášku průmyslového vzoru (PRP) – tyto druhy publikací nejdou do RIV. Publikaci typu PAP lze ve VVVS změnit na typ PAT (stejně jako UZP na UZV), pouze se doplní požadované údaje.
      • Na stránkách VVVS naleznete vzorové formuláře k vyplňování publikací v aplikaci včetně patentu (PAT) a patentové přihlášky (PAP, nejde do RIV).
    • Vlastník patentu – je povinné uvedení všech vlastníků/majitelů patentu nebo vzoru (úplný oficiální název), patent předkládá do RIV jen skutečný vlastník práv k výsledkům z činnosti ve VVI, který je uveden na patentové listině.
    • Kód země/instituce - pokud číslo patentového spisu obsahuje kód země/instituce, která patent vydala (např. EP, US, DE) – tento kód se vyplní společně s číslem patentu. Naopak se neuvádějí kódy druhu dokumentu uvedené za číslem patentu (většinou kódy B, C; pozor -výsledky s kódy A a T se do RIV nepředávají)
  2. Jak se má vyplnit v patentové přihlášce (v záznamu VVVS ) pracoviště – ČVUT (+ fakulta + katedra/ústav)

    Podle pokynu rektora č. 5/2009 za ČVUT podává a zpracovává přihlášku Patentové středisko, které správné vyplnění formulářů zajistí. (Uvádí se univerzita, fakulta, ústav, katedra). K seminářům „Co chcete vědět o patentech“. Ústřední knihovna ČVUT, 2010 a 2011. Do názvu vlastníka dokumentu se podle specifikace údajů pro RIV vyplní úplný oficiální název všech vlastníků patentu nebo vzoru. Pokud je autor z ČVUT (tzv. domácí), pak by se v položce "Autoři" ve VVVS měl vybírat ze seznamu osob (tlačítko seznam), jedině tak se k němu přiřadí katedra. Po výběru osoby musíte navíc zaškrtnout okénko "příslušnost autora k ČVUT".

  3. Uplatňuje se v RIVu i patentová přihláška?

    Do RIVu se ukládají jen udělené patenty, ale do databáze VVVS (ČVUT) se registrují i patentové přihlášky.

  4. Pokud získám patent, jehož jsem původce i přihlašovatel, bude se přebírat do RIVu? Proč se v RIVu nehodnotí patent, který mám přihlášený jako původce i přihlašovatel?

    Podle příkazu rektora č. 5/2009 (Postup při ochraně a využití průmyslového vlastnictví ČVUT v Praze) je zaměstnanec povinen ČVUT oznámit vytvoření potenciálně chránitelného technického řešení, které vzniklo v rámci zaměstnaneckého poměru. Právo na vynález, užitný vzor, průmyslový vzor apod. přechází na ČVUT. V tomto případě by tedy nemělo nastat, že přihlašovatelem i původcem je zaměstnanec. V případě, že má být publikace součástí hodnocení RIV, je nutno provést její návaznost na akci (grant, výzkumný záměr, specifický výzkum). Akce jsou spojeny s institucemi jako účastníky projektu/výzkumného záměru. Za jednotlivce údaje do RIV zadávat nelze. Pokud ČVUT jako předkladatel výsledku do RIV není uveden jako přihlašovatel/majitel na patentové listině, může to být důvodem k vyřazení výsledku z hodnocení.

  5. Objeví se v RIV informace o všech udělených patentech?

    Radou pro výzkum, vývoj a inovace jsou hodnoceny pouze výsledky výzkumných organizací (včetně vysokých škol, tedy i ČVUT). V RIV jsou obsaženy pouze výsledky, které jsou výsledkem výzkumu (VaVaI), což nemusí platit např. o všech patentech1. Každý výsledek v RIV také musí být navázán na výzkumnou aktivitu, v jejímž rámci vznikl.

  6. V RIVu se hodnotí i to, jestli byla na užití patentovaného řešení uzavřena licenční smlouva. Jak je to s hodnocením, když byla smlouva uzavřena později, než byl udělen patent?

    Pokud je to po uzávěrce odevzdání dat do RIVu, dostává se informace o licenci do hodnocení v dávce v dalším roce.

  7. Jaké jsou podmínky pro uznání patentu v RIVu?

    Podmínky pro uznání patentů v RIV se každoročně mění. Změny prováděné ze strany RVVI ale nejsou často jednoznačně zakotvené v platné metodice a o jejich uplatňování se předkladatelé dozvídají často velmi pozdě, často těsně před odesláním výsledků do RIV (únor-duben). Situace se tak může laikovi zdát stále nepřehlednější a chaotičtější.  
    Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací 2013 až 2016  Nová metodika hodnocení VaV se připravuje na rok 2017