V druhém červencovém týdnu po Dejvicích a okolí pobíhaly různobarevné skupiny dětí všeho věku. Letos se tento úkaz a v této lokalitě objevil už po páté. A nejednalo se o nic jiného, než o 5. ročník Dětské univerzity ČVUT v Praze, kdy si děti z 1. až 8. tříd základních škol užívaly dobrodružství a nevšední zážitky při poznávání technických oborů na jednotlivých fakultách ČVUT v Praze.
Tento v podstatě už zaběhlý podnik měl ale letos pro knihovníky a knihovnice z Ústřední knihovny ČVUT zvláštní význam, protože tentokrát se k fakultám ČVUT přidala i naše knihovna. Dlouho jsme zvažovali, co by děti v knihovně mohly zažít, co by se jim dalo předvést, co by si mohly samy zkusit. Vždyť v knihovně a s knihami se dá zažít ledacos - stačí si vzpomenout na tajemnou klášterní knihovnu v románu Umberta Eca: Jméno růže! Nakonec jsme si ale řekli, že každá fakulta trochu poodhalí, jak to u nich vypadá, tak my bychom také měli předvést, jak to chodí v knihovně.
Jelikož v knihovně najdete na jedné straně knihovnice a knihovníky a na straně druhé uživatele, tak si děti mohly na 4 stanovištích zkusit jak práci knihovníka, tak i zjistit, co takový návštěvník může v knihovně dělat. A že toho není málo.
Děti se nejprve podívaly do skladu, kam se jen tak někdo "z obyčejných" lidí nedostane. Tady se naučily najít správnou knihu podle signatury a díky nalezené indicii se dostaly do 2. NP k výpůjčnímu pultu. U něj si vyzkoušely práci knihovníka, který doporučuje uživatelům vhodné knihy k přečtení. Pokud děti zvládly úkol, získaly tajnou zprávu, která je poslala do studovny a knihovny v 5. NP. Zde si zase vyzkoušely roli studentů. Co dělat, když potřebujeme zjistit spránou odpověď na to, jak se řekne německy padák nebo co znamená slovo acidofilní, a zrovna nejsou rodiče nebo internet po ruce? Kouknout se do encyklopedie či slovníku a tam si podle abecedy najít příslušné heslo. Pro prvňáčky jsme měli připravenou lehčí variantu. Děti nás však mile překvapily a statečně a celkem úspěšně zkusily hledat ve slovnících také.
|
Ale v knihovně se člověk jen neučí a nepůjčuje si knížky pro studium. Tady také relaxuje mezi přednáškami nebo odpočívá, setkává se s přáteli. A naši malí studenti si mohli udělat záložku či složit origami, které si odnesli domů spolu s diplomem. Za svou proměnu v knihovníka dostaly svůj symbolický plat ve formě čokoládových mincí.
Tak se stalo, že naše knihovna 8., 9. 10. a 11. července 2019 na chvíli ožila dětskými hlasy. V šesti skupinách nás navštívilo zhruba 130 dětí z 1., 2., 3. třídy a jedné věkově smíšené. Přesný počet dětí nám znám není. Víme ale jistě, že všechny děti, co jsme dostali, jsme i vrátili 😊. Ztracené čepice a zapomenuté záložky také nakonec doputovaly k majitelům. A knihovníci a knihovnice z Ústřední knihovny ČVUT se vrátili ke “svým” studentům a akademikům. Třeba se za deset let s těmito žáčky potkáme a už budou také “naši”.
Rozhodně tomu chování některých dětí nasvědčovalo, když je dělání záložek ani trochu neoslovilo, a raději si prohlížely odborné knihy v angličtině o konstrukci letadel. Potenciál v nich rozhodně je!
Tak se těšíme zase příště!