Pravopisné chyby

Stručný výčet těch nejčastějších a nejvíce "křiklavých" pravopisných chyb, kterých by se autoři měli rozhodně vyvyrovat.

Tip! V případě pochybností ohledně pravopisu doporučujeme použít Internetovou jazykovou příručku ÚJČ AV ČR.

Množné číslo ženského rodu: Nádoby byly naplněny do půlky kapalinou.
Množné číslo středního rodu: Data byla zadána do systému.
3. a 6. pád podle vzoru pán a muž (vždy -i/-ovi): Školitelka zadala Petrovi práci.
Příd. jméno rodu mužského životného v 1. a 5. pádu: Úkol dostali i Petrovi spolužáci.
Příd. jméno rodu ženského či mužského neživotného (vždy -ovy): Zkontrolovala jsi Petrovy úkoly?

Velká písmena se píší především v názvech:
- Instituce: např. Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad městské části Praha; NE! Na úřad si chodím vyřizovat důležité dokumenty.
- Ulice: např. ulice Karlova, Široká ulice; NE! Žiji v široké ulici.
- Vlastní jména: např. Albert Einstein.

Malá písmena v přídavných jménech označující národy, města (např. český, pražský).

Čárka odděluje větu hlavní od věty vedlejší (např. Mám za to, že tento názor je špatný.).
Před spojkami a, i, ani nebo se píše čárka pouze v případě, pokud nejde o slučovací větu (Publikace je starší, a proto jí nemohu pro výzkum použít.).

Často se dělají chyby ve tvaru zájmen např. tvary ji/jí a ni/ní.
MĚ/MNĚ: a 4. pád je MĚ (např. viděl mě), 3. a 6. pád MNĚ (např. ke mně).
JENŽ (pro mužský rod: Muž, jenž má velký nos) a JEŽ (pro ženský a střední rod: Žena, jež má velký nos. Dítě, jež má velký nos).

Viz – nepíše se zde tečka.
Podmiňovací způsob:
- SPRÁVNĚ! bych ; NE! by jsem, byjsem, bysem.
- SPRÁVNĚ! bys; NE! by jsi, byjsi, bysi.
- SPRÁVNĚ! bychom; NE! bysme, byjsme, by jsme.
- SPRÁVNĚ! byste; NE! byjste, by jste.

S/Z jako předložky: S se používá v 7. pádu (např. s učením, s knihou), Z se používá ve 2. pádu (např. ze strany, z domova)
S/SE se píše ve směru dohromady (např. shrabat, sloučit), shora pryč (např. sletět, setřít).
Z/ZE se píše ve slovech, kdy se předponou z/ze stane sloveso dokonavým (např. zdůvodnit, zpřísnit, zklidnit).
VZ se píše ve slovech, kdy se směřuje vzhůru (např. vztyčit, vzpřímit).
Pozor!
- Shlédnout (z věže dolů) x Zhlédnout (film)
- Správa (starání se) x Zpráva (informace)
- Sbít (prkna) x Zbít (někomu ublížit)
Ě/NĚ/JE (např. skromně, rozumně, zapomněl, domněnka, pomněnka)
BĚ/BJE a VĚ/VJE (např. Oběd x Objet; Závěj x Vjel)