Patentové středisko ČVUT a jeho služby
- Jak postupovat, když v rámci svých pracovních povinností dojdu k technickému řešení, které by se dalo patentovat?
Každý takový výsledek výzkumu a vývoje vytvořený v pracovněprávním poměru je třeba oznámit zaměstnavateli podle zákona č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích (§ 9 Podnikový vznález) a předat zaměstnavateli podklady k posouzení. Popisuje to směrnice prorektora č. 2/2014 Postup při správě a využití duševního vlastnictví na ČVUT. Pokud jste přišli na nové řešení, obraťte se na Patentové středisko, které pracuje v rámci Odboru pro transfer technologií na ČVUT. Je důležité nezveřejňovat nové řešení před podáním patentové přihlášky (zveřejněním se rozumí článek, příspěvek na konferenci, vystavení na výstavě, obhajoba závěrečné práce). Proces oznámení o výsledku výzkumu a vývoje je popsán na webu Odboru pro transfer technologií. Dodržením všech kroků v tomto procesu se předchází komplikacím v případě, že dojde ke komercionalizaci výsledků výzkumu. Do tří měsíců ode dne doručení tohoto oznámení rozhodne zaměstnavatel (ČVUT) o uplatnění či neuplatnění majetkových práv a o svém rozhodnutí vyrozumí zaměstnance. V případě uplatnění majetkových práv (přijetí výsledku do správy) náleží všechna majetková práva zaměstnavateli (ČVUT), v případě nepřijetí náleží práva zaměstnanci. Po oznámení obvykle následuje ochrana duševního vlastnictví (pokud je účelná) a komercializace. Konkrétní technická řešení přiděluje vedoucí patentového střediska specializovaným patentovým zástupcům.
- Jak je to s duševním vlastnictvím ve vztahu student x škola, či student x škola x externí subjekt?
Student, který nepracuje na univerzitě v rámci dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, případně částečného pracovního úvazku, není zaměstnancem. V ČR výslovná právní úprava není, a proto je potřeba, aby byly vztahy mezi studenty a vysokou školou včas vyváženě ošetřeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o tvůrčí dílo, je nutno vymezit, kdy bude, či nebude toto řešení patřit vysoké škole. Nejvhodnějším způsobem je uzavření dohody již před zahájením vědecké nebo výzkumné práce. To může být provedeno jak přijetím studenta do pracovního poměru, tak i formou dohody o provedení práce či dohody o provedení činnosti. Pokud tomu tak není, jedná se o převodu práv k řešení nebo je původcovství, resp. autorství součástí licenční smlouvy. Potom se na studenty již vztahuje právní úprava podnikových vynálezů (viz 1. otázka). U společného výsledku tvůrčí činnosti je třeba ošetřit vztahy mezi původcem vynálezu, jeho školitelem a zaměstnavatelem, ať už je jím vysoká škola či subjekt z aplikační sféry. Zaměstnaný student se řídí právní úpravou podnikového vynálezu podle ust. §9 zák. č. 527/1990 Sb., a má tedy povinnost neprodleně písemně vyrozumět zaměstnavatele o vytvoření vynálezu a předat mu podklady potřebné k jeho posouzení (viz 1. otázka). Pokud je student zaměstnancem vysoké školy a také firmy, pak je nutno tento vztah obou zaměstnavatelů řešit pouze smluvně. Pokud objevil student nové řešení při plnění svých studijních povinností, např. při psaní diplomové nebo disertační práce, postupuje stejně, jako by byl v zaměstnaneckém, nebo obdobném poměru. Patentovou přihlášku je třeba podat s ohledem na to, že se práce 5 dní před obhajobou zveřejňuje k nahlédnutí komukoliv (např. v knihovně, nebo na katedře).
- Když student vytvoří patentovatelné technické řešení při práci, kterou mu zadala firma, musí postupovat podle směrnice prorektora pro vědu a výzkum?
Pokud jde o patentovatelné řešení při práci na zakázku externí firmy, záleží jen na smlouvě s touto firmou. Student v tomto případě nemusí postupovat podle směrnice prorektora č. 2/2014, pokud celou práci dělal mimo školu a nevyužíval k tomu zdroje ČVUT. Pokud byla práce součástí činnosti na škole a student při ní využíval zdroje ČVUT, musí se firma dohodnout s ČVUT a zpracovat smlouvu.
- Pokud nebude mít ČVUT zájem moje řešení patentovat, můžu podat přihlášku sám?
Ano, pokud ČVUT jako zaměstnavatel neprojeví zájem do 3 měsíců od oznámení řešení (viz 1. otázka) a poskytnutí podkladů k řešení, přechází právo na patent na původce. Ten pak nese náklady na ochranu řešení sám.
- Jak se dělí poplatky za prodanou licenci patentu mezi autora a ČVUT?
Původce (autor vynalezeného řešení) má vůči ČVUT právo na přiměřenou odměnu. Záleží na technickém a hospodářském významu a přínosu.Po dohodě o spolupráci na komercionalizaci výsledku VaV je sepsána vnitro-organizační dohoda a je zahájen projekt komercionalizace. Ve vnitro-organizační dohodě jsou specifikovány role jednotlivých účastníků projektu (původce, katedra, fakulta, odbor pro transfer technologií), časový harmonogram, náklady projektu a dělení budoucích čistých výnosů, resp. zisku mezi jednotlivé strany dohody. Výsledkem komercionalizace může být také vznik nové společnosti v podobě start-upu (tj. společnosti založené původci, kterým se licencuje předmětné řešení) nebo spin-offu (tj. společnosti,ve které má ČVUT obchodní podíl ve formě vkladu předmětného řešení neboli duševního vlastnictví).
- Jakým způsobem spolufinancuje/podporuje ČVUT získávání patentů?
ČVUT vytváří tzv. Licenční fond, o jehož využití rozhoduje Licenční rada ČVUT.
- Podílí se ČVUT na spolufinancování evropských patentů?
K podpoře zahraniční ochrany výsledků výzkumu a vývoje, které mají prokázaný aplikační potenciál, je určen Licenční fond ČVUT.