Abstrakt
Stručná a přesná prezentace obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení.
(ČSN ISO 214:2001)
- Účelem abstraktu je umožnit rychle a přesně identifikovat obsah dokumentu, aby čtenáři byli schopni posoudit jeho význam a užitečnost. Měl by být stručný, věcný, výstižný, informativní a přitažlivý.
- Popisuje:
- Cíl – čím se autor zabýval a co ho k tomu vedlo.
- Metody – jakým způsobem dosáhl cíle.
- Výsledek – k čemu autor dospěl, jaké z toho vyvozuje závěry a předpoklady.
Rozsah určuje vydavatel/zadavatel práce a může se lišit. Obvykle se uvádí maximální počet slov, případně i počet znaků, který je třeba dodržet, někdy počet řádků nebo počet stránek textu (nebo jen polovina stránky).
Klíčová slova
- Abstrakty jsou často doplněny klíčovými slovy (např. v časopiseckých článcích, závěrečných prací).
- Jedná se o významová slova nebo víceslovná spojení (obvykle 3 – 8 klíčových slov) vyjadřující téma práce. Jsou tvořena podstatnými jmény, případně kombinací podstatných a přídavných jmen, v prvním pádě. Slovesa se používají ve výjimečných případech.
- Řazení jednotlivých termínů může být podle relevance od těch nejdůležitějších, nebo abecední. Jednotlivé termíny se oddělují čárkou nebo středníkem.
Příklad
Abstrakt: Tato práce objasňuje jevy, které nastávají v laserové diodě, je-li vysílané záření odráženo zpět za vzniku interferencí v samotné laserové diodě. Druhá část práce pojednává o praktické konstrukci návrhu interferometru využívajícího výše zmíněných jevů k měření změn polohy a otáčivého momentu. Součástí práce je protokol o měření zkonstruovaného interferometru, kde nás především zajímá chování laserové diody a ověření vlivu úrovně odraženého záření na průběh detekovaného signálu.
Klíčová slova: Interferometr, interference, fázový posuv, 'self-mixing', Dopplerovský jev, měření polohy, měření rychlosti
(Zdroj: http://hdl.handle.net/10467/61564)
Užití:
- Přihlašování příspěvku do časopisu nebo na konferenci.
Tip! Na základě abstraktu se rozhoduje o přijetí článku k publikování v časopisu nebo příspěvku na konferenci. Při publikování se pak obvykle uvádí na začátku vlastního článku.
- Při přihlašování technického řešení k patentování je abstrakt povinný.
- U závěrečných prací, spolu s klíčovými slovy.
- aj.
Rozdíl mezi abstraktem, anotací, resumé
Obecně se jedná o souhrn informací o publikované práci (kniha, článek apod.). V praxi se tyto pojmy velice často zaměňují. Některé české univerzity používají v pokynech pro studenty termín anotace, v zahraničních zdrojích se užívá především slovo abstract. Zařiďte se tedy podle toho, kdo bude vaši práci posuzovat a publikovat.
Abstrakt (dříve též “synopse”)
„Stručná a přesná reprezentace obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení.“ (ČSN ISO 214:2001).
- Účelem abstraktu je umožnit rychle a přesně identifikovat obsah dokumentu, aby čtenáři byli schopni posoudit jeho význam a užitečnost.
Anotace
„Stručný komentář nebo výklad dokumentu nebo jeho obsahu, nebo jen velmi stručný popis, obvykle připojený jako poznámka k bibliografickému záznamu (citace) dokumentu.“ (ČSN ISO 214:2001)
- Krátká informace o dané problematice.
Resumé (shrnutí, summary)
„Stručné zopakování nejdůležitějších zjištění a závěrů obsažených v dokumentu (zpravidla umístěné na jeho konec) s cílem usnadnit čtenáři orientaci v problematice probírané v prostudovaném textu.“ (ČSN ISO 214:2001)
- Souhrn výsledků práce, kde autor opakuje, jak dospěl ke svému cíli, uvádí hlavní výsledky a přínosy.
- Rozsahem je zpravidla delší než abstrakt a anotace.
- Většinou se dává na samotný konec článku/knihy.