Struktura odborné práce

Abstrakt

Stručná a přesná prezentace obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení.

(ČSN ISO 214:2001) 

• Účelem abstraktu je umožnit rychle a přesně identifikovat obsah dokumentu, aby čtenáři byli schopni posoudit jeho význam a užitečnost. Měl by být stručný, věcný, výstižný, informativní a přitažlivý.
• Popisuje:  
  • Cíl – čím se autor zabýval a co ho k tomu vedlo.
  • Metody – jakým způsobem dosáhl cíle.
  • Výsledek – k čemu autor dospěl, jaké z toho vyvozuje závěry a předpoklady.

Rozsah určuje vydavatel/zadavatel práce a může se lišit. Obvykle se uvádí maximální počet slov, případně i počet znaků, který je třeba dodržet, někdy počet řádků nebo počet stránek textu (nebo jen polovina stránky).

Klíčová slova 

• Abstrakty jsou často doplněny klíčovými slovy (např. v časopiseckých článcích, závěrečných prací).
• Jedná se o významová slova nebo víceslovná spojení (obvykle 3 – 8 klíčových slov) vyjadřující téma práce. Jsou tvořena podstatnými jmény, případně kombinací podstatných a přídavných jmen, v prvním pádě. Slovesa se používají ve výjimečných případech.
• Řazení jednotlivých termínů může být podle relevance od těch nejdůležitějších, nebo abecední. Jednotlivé termíny se oddělují čárkou nebo středníkem.

Užití:

• Přihlašování příspěvku do časopisu nebo na konferenci.

Tip! Na základě abstraktu se rozhoduje o přijetí článku k publikování v časopisu nebo příspěvku na konferenci. Při publikování se pak obvykle uvádí na začátku vlastního článku. 

• Při přihlašování technického řešení k patentování je abstrakt povinný.
• U závěrečných prací, spolu s klíčovými slovy.
• aj. 

Rozdíl mezi abstraktem, anotací, resumé

Obecně se jedná o souhrn informací o publikované práci (kniha, článek apod.). V praxi se tyto pojmy velice často zaměňují. Některé české univerzity používají v pokynech pro studenty termín anotace, v zahraničních zdrojích se užívá především slovo abstract. Zařiďte se tedy podle toho, kdo bude vaši práci posuzovat a publikovat.

Abstrakt (dříve též “synopse”)

„Stručná a přesná reprezentace obsahu dokumentu bez vlastní interpretace nebo hodnocení.“ (ČSN ISO 214:2001).

• Účelem abstraktu je umožnit rychle a přesně identifikovat obsah dokumentu, aby čtenáři byli schopni posoudit jeho význam a užitečnost.

Anotace

„Stručný komentář nebo výklad dokumentu nebo jeho obsahu, nebo jen velmi stručný popis, obvykle připojený jako poznámka k bibliografickému záznamu (citace) dokumentu.“ (ČSN ISO 214:2001)

• Krátká informace o dané problematice.

Resumé (shrnutí, summary)

„Stručné zopakování nejdůležitějších zjištění a závěrů obsažených v dokumentu (zpravidla umístěné na jeho konec) s cílem usnadnit čtenáři orientaci v problematice probírané v prostudovaném textu.“ (ČSN ISO 214:2001)

• Souhrn výsledků práce, kde autor opakuje, jak dospěl ke svému cíli, uvádí hlavní výsledky a přínosy.
• Rozsahem je zpravidla delší než abstrakt a anotace.
• Většinou se dává na samotný konec článku/knihy.