Závěr
Ze závěru by měl čtenář získat jasnou základní představu o nejdůležitějších výsledcích, způsobu, jakým byly získány, a jejich významu (včetně oblasti, ve které tento význam mají).
- Interpretace výsledků a jejich zasazení do širšího kontextu.
- Stručné shrnutí silných a slabých stránek získaných zjištění (předpoklady, omezení, výhody).
- Splnění cílů práce (odpovídá na cíl práce z úvodu).
- Možnosti dalšího využití výsledků v praxi či dalšího rozpracování tématiky.
Závěr obvykle plní jednu ze dvou funkcí (může také plnit obě):
- Shrnuje argumentaci – není zde uvedeno nic nového, jen jsou zopakovány hlavní body.
- Vysvětluje význam získaných zjištění – neopakují se hlavní body, ale je zde popsáno, proč je dané zjištění důležité, čím je významné (např. je významný pro studium určitého období, pro určitou zeměpisnou oblast, lze přemýšlet o vlivu zjištění na další vývoj).
Tip! Úvod i závěr by měly být v souladu. Ale pozor! Závěr by neměl být formulovaný stejně jako úvod a hlavní část textu. V závěru by měl být úvod reformulován na základě provedené analýzy a měly by zde být předloženy odpovědi na výzkumné otázky formulované v úvodu, případně navrženy možnosti dalšího výzkumu a budoucí směry bádání.
Závěr by měl být stručný, jasný, konkrétní.
Časté chyby:
- Příliš velké zjednodušení (ve snaze zjednodušit výsledky), což sníží význam získaných výsledků.
- Naopak zase přílišné zahlcení přemírou konkrétních údajů.
- Závěr již neobsahuje nová témata a otázky (kromě případného návrhu směrů dalšího rozvoje bádání).
- Závěr musí vcházet z hlavní části práce. Nelze si v něm vymyslet něco, co z práce nevychází, a naopak opomenout hlavní závěry.